Úvod > Různé > Pozor Estvillova metoda (vyřvání) může být nebezpečná!

Pozor Estvillova metoda (vyřvání) může být nebezpečná!

Dnes mám nutkání napsat něco o společném spaní s dítětem a o metodě "nechat dítě vybrečet"

Pokud tuto metodu používáte a vyhovuje Vám to, nečtěte dál :)

Ruku na srdce, jak Vám je, když jdete „svést“ manžela nebo manželku. A on/ona Vás odmítne slovy dnes ne a odešel/odešla by neznámo kam, přes Váš pláč, Vaše prosby. Jen by řekl, řekla: "Mám tě rád, já se vrátím..."? Jak by Vám bylo zažívat toto každý den? Přijde mi to obdobné tomu nechat dítě vybrečet…

Kdo tuto drastickou a nebezpečnou metodu nezná:

Stručně jde o to dítě uložit do postele, nehladit, odejít. Pokud pláče, vrátit se po předem daném intervalu, nezvedat, nehladit a říct: "Maminka a tatínek tě mají rádi, a proto ti ukazují, jak spát. Víme, že se zlobíš, ale brzy to budeš umět sám"

Jaká jsou rizika této metody?

Malé dítě nechápe, proč ho necháte osamocené. Co se mu asi honí hlavou? Rodiče mě opustili, pomooooc? Nikdo mě nemá rád, pomoooc. Svět je zlý, pomooooc? Jaké zoufalství musí zažívat. Vždyť děti mají jenom tady a teď. Jako ten oslík ve Schreckovi: "Už tam budem. Už? Už?" Každá minuta je pro ně nekonečná.

Děti mají zakódováno v genech, že když zůstanou samotné, hrozí nebezpečí. Osamocené dítě pračlověka by bylo lehkou kořistí šelmy.

Je dokázáno, že děti, které "klidně" leží samotné v postýlce poté, co se nechají vybrečet (i když se k nim po chvilkách chodí a po chvíli se zdá, že jsou spokojené) vykazují vyšší hladiny stresového hormonu kortizolu. Co to znamená?

Velký stres. Stres, který může oslabovat imunitu, být příčinou různých onemocnění.

Kortizol a menší okysličení mozku je též spojeno s úbytkem neuronů. Na obrázku vpravo je mozek extrémně deprivovaného dítěte.

Uvádí se vyšší rizika různých poruch chování v pozdějším věku.

Zvyšuje zásaditost v organismu. Se zásaditostí se spojuje rozvoj kvasinky, rakoviny...

Obnovuje se "fetální cirkulace krve" - to znamená "velký záhul" pro organismus

Vyšší riziko pneumotoraxu

Zvýšené riziko vytvoření kýly s nutností následné operace.

Další rizika - větší nitrolebeční tlak, bolest hlavy, nedostatek kyslíku, zoufalý pláč do vyzvracení

Kdyby miminka uměla mluvit, co by asi říkala? Možná: "Mamiii, tati, poooomoc, bojím se, nezvládnu to, pomooooc" Při tom by jim šlo hlavou, jak se jim těžko dýchá, jak je bolí bříško a hlava od dlouhého pláče. Děti ale neumí mluvit a tak pláčou.

Představte si, že jste poznali úžasného muže. Je cizinec, vůbec mu nerozumíte ani on Vám, ale nějak jste se dorozuměli na svatbě. První noc v novém bytě. Muž Vás pomazlí, pomiluje a pak ukazuje na postel oddělenou mříží a pokládá Vás tam - možná dokonce ve vedlejší místnosti. Dá vám pusu a odchází, pláčete. Něco Vám říká a odchází. Přicházíte o řeč. Pláčete. Vrací se a odchází a znovu a znovu dokud to nevzdáte a nepřestanete plakat. Ale nespíte, přemýšlíte, stresujete se. Až usnete. Každý den ten stejný scénář. Jinak je to s ním báječné, ale tohle Vás hrozně trápí. Po roce už z toho možná máte žaludeční vředy, z nervů špatné sny i spaní.... I když se muži může zdát, že máte báječné spaní, vy jste nešťastná a v nervech....

Jak to bylo dál? Naučila se potlačovat svoje city. Aby se dál nezraňovala, přestala věřit ostatním lidem. Výrazně se snížila její sebedůvěra, stále se obviňovala, co udělala špatně. Uklidnění našla ve věcech - v noci se choulila k polštáři. Po nějakém tom roce se objevili ještě potíže v práci. Lidem nevěřila, byla zvyklá být sama a plakat v koutě a útěchu nacházela ve věcech. Až konečně našla tu pravou útěchu. Alkohol....

Přehnané? A co myslíte, že se děje s Vaším miminkem, když ho opouštíte? Co se tím učí?

Proč děti pláčou? Děti neumí mluvit. Pláč je jejich komunikační prostředek. I když se Vám může zdát, že něco hrajou. Ano, snaží se hrát. Snaží se co nejpřesvědčivěji zahrát (sdělit) svoji potřebu - třeba být s Vámi.

Chcete dítě naučit spát celou noc? Už jste neskutečně unavená?

Tak jako se každé dítě naučí chodit (někdo v 10 měsících, někdo v roce a někdo v 16 měsících), tak se každé dítě samo od sebe naučí spát celou noc.

Noční buzení je zdravé, žádoucí a normální. Naopak tvrdý, hluboký spánek je rizikovým faktorem pro SIDS (syndrom náhlého úmrtí). My, dospělí se také několikrát za noc sami vzbudíme. Malé děti tuto schopnost nemívají, proto potřebují naši pomoct s opětovným usnutím (třeba kojením). Příroda to tak vymyslela z nějakého důvodu... Časté noční kojení např. zvyšuje a udržuje dostatečnou tvorbu mléka.

Až bude dítě zralé, začne samo usínat a samo od sebe prospí celou noc. Zralost může přijít kolem 2,5 let nebo později...

Na webu najdete článek o spánku, kde naleznete tipy, jak spánek zlepšit, pokud už je Vaše situace zoufalá.

Rizika separace (oddělení) z mého pohledu jako laktační poradkyně:

- možné potíže s kojením. Dítě, které spí vedle matky se přirozeně budí na kojení. V noci se tvoří nejvíce mléka. Noční kojení může být důležité pro dostatečnou tvorbu mléka.

I já jsem byla před nějakým rokem prvorodička, která si nebyla jistá kdečím a tak jednoho dne - totálně unavená nočním kojením a vstáváním jsem dala na radu okolí a zkusila metodu vybrečení. A jak to dopadlo? Pláč trhající srdce. Dítě, které se během chvilky z pláče téměř pozvracelo. Ani můj muž na to neměl srdce a žaludek.

Můj báječný muž brzy přirazil dětskou postel se sundanou postranicí k naší manželské a zanedlouho naše dcera stejně spala mezi námi. A stal se zázrak. Přestala mě bolet záda. Už jsem nebyla chodící zombie, která místo kávy mužovi do hrnku sype z únavy mouku. Hormony, které se vyplavují při kojení a společném spaní krásně zafungovaly a taky to, že jsem přestala počítat noční kojení a při kojení jsem prostě spala. Oxytocin, prolaktin, beta-endorfin - hormony povzuzující lásku, touhu chránit, pomáhající k odpočinku. Byla jsem téměř dokonale šťastná. Milovala jsem a miluju ty chvíle tulení, společného bytí, pohledů na spící "andílky", slyšet synchronní 3-hlasné chrápání, slyšet ze spaní dětský smích a nejkrásnější slůvka na světě - mamííí, tatííí.

Ruku na srdce, spíte nebo spali jste někdy se psem nebo s kočkou v posteli?

Přijde Vám divné spát v posteli se svým manželem?
Přijde Vám divné, když někdo spí v posteli se psem nebo s kočkou?

Přijde Vám divné spát v posteli s vlastním dítětem?

Proč se někdo bojí spát s miminkem v posteli?

Zalehnutí? Pokud rodiče nejsou pod vlivem prášků na spaní, drog, alkoholu a dodržují bezpečné spaní není se čeho bát. Více o bezpečném spaní na https://www.mamila.sk/pre-matky/dojcenie-a/spolocne-spanie/
Bojíte se SIDS (syndrom náhlého úmrtí?)? Společné spaní je prevencí SIDS - společné spaní reguluje dech, tep i teplotu dítěte. Při obavách dnes existují i monitory dechu na plenu.

Co by tomu řekl manžel? Manžel je dospělý a chápe leccos.

Jste neskutečně unavená? Co třeba zkusit společné spaní? Že to pro Vás nebo pro Vaše dítě není? Tak jako při příkrmech je někdy zapotřebí nabídnout příkrm až 20x než si ho dítě dá, tak někomu trvá týden nebo déle, než si na společné spaní zvykne. A někdo si nezvykne ani pak, nebo se prostě ani po tom týdnu nevyspí… Ale vybrečení nutné není ani při spánku dítěte v postýlce…

P.S.: "Zároveň dodávám, že chápu a respektuju rozhodnutí osatních rodičů dělat věci po svém